Chvalozpěv o přátelích větru

Až v jedinou chvíli pak poznáš
Že v domově tvém cosi setmělo se
A snad i cosi odumírá
Vyběhneš ven, kde věky prověřená polnice
Hraje si v parcích s vlásky dětí.

Zasměješ se tomu, jako víla těšící se ze svého panenství.
Ten neviditelný ti sílu dá cítit se jako kdosi
Koho znal jsi v knihách dětství
Přichází den, kdy ty, náhle jak ušlechtilý barbar
Se necháš od stařešiny poučit.
 

On už zpívá věky dunivě.
A v čase útrpném, jak doufáme, zpívat bude stonásobně.
Procestuje celý svět a všechny lidí zná
Pro něho jak bratr zní slovo cizinec, není xenofobie.
Bude zas líbat a rozdmýchá všechny ty dobré revoluce.

Náš bratr vítr.
Pro někoho prevít, ty ale miluješ
Zítřku dobrodružný tep, proto ho uvítáš.
Načerpáš sílu
Jenom Ty, příteli vědoucího víru.