Nic

Nic

Když se zamyslím, napadá mě mnoho otázek. Jedna z nich trochu podivně zní: „Co je to nic?“ Nic vlastně neznamená nic, něco to znamená. Je to jedna věc, nebo možná dvě. Ta první je to samotné slovo „nic“ a ta druhá nic. Ale vždyť to samotné slovo existuje v mnoha jazycích, takže nic znamená tolik věcí, kolik je jazyků + nic. Jenže nic, to v českém jazyce jsou tři písmena a v jiných jazycích to bude nejspíš i víc písmen, takže nic by mohlo znamenat poměrně dost věcí. Nic – to snad nejde definovat. Definujte si to jak chcete, stejně to nezvládnete. Ale na „nic“ přece nemůže existovat definice, pak už by to opět nebylo nic. Ale stejně to nikdy nebude nic, protože existuje to slovo, jež je v mnoha jazycích, kde se skládá z písmen… Vlastně tato úvaha je o ničem a tím se nic znovu znehodnotilo. Takto bych tu mohl uvažovat do nekonečna. Jednoduše nic by mělo znamenat nic, ale něco to bohužel znamená. Jak si to kdo vyloží.

            Takže jsem zase nic nevyřešil.

            No, a vidíte?! Nic nevyřešil, to vlastně znamená, že jsem něco vyřešil, protože dvakrát mínus je plus.

            Takto se nic dennodenně znehodnocuje, což je nanejvýš smutné. Měl bych tuto úvahu nechat být, nebo nic bude za chvíli vše a já budu považován za ještě většího retarda než jsem. Považován.