Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bajka o zlatém vejci

16. 04. 2010
0
0
617
Autor
vevica

Dělníkům strojírenských závodů na moravě ve 21. století se může žít všelijak. Třeba i takto.

        „Zvýšení produktivity královské slepice je jejím prvořadým úkolem.“ Tato zlatě orámovaná věta visela králi v jeho královské pracovně.

Ministr vnitra a královští poskokové plnili toto ustanovení do nejmenších detailů, za což byli ostatně štědře placeni z královské truhlice.

            Královská truhlice sice nepřetékala zlatem, ale proslýchalo se, že královská slepice brzy snese zlaté vejce. Aby se tak skutečně stalo, najal král své poskoky, kteří se měli o zlatou slepici starat. Tedy, starat ve smyslu toho vejce, nikoli té slepice.

Najatí poskokové měli vysoce kvalitní reference. První byl učitelem setí větru v Kocourkově, druhý se právě vrátil z Bruselu, k čemuž již nebylo potřeba něco víc dodávat, třetí se na místní univerzitě účastnil vědeckého projektu jak odnaučit koně žrát.

Tito čerstvě najatí poskokové hbitě leštili kliky královy pracovny a tak se snažili, že občas přeleštili i královy buňky v jeho královském konečníku.

Dlouhou dobu dumali a  zvažovali své znalosti a zkušenosti, až nakonec pro pana krále vypracovali přesný plán výroby zlatého vejce. Výsledný plán visel v královské pracovně mezi fotografií královny a skicou zlatého vejce. Zněl: „Zvýšení produktivity královské slepice je jejím prvořadým úkolem.“ V tomto krátkém shrnutí bylo pečlivě zváženo každé slovo a královi poskoci na ně byli hrdí.

Králova zlatá slepice žila v bývalé hladomorně. Původně sice přebývala v komnatách vedle královské pracovny, ale Baťa postupně vycházel z módy. A tak po poradách a složitých výpočtech královských poskoků, byla přemístěna hned ze tří důvodů: Za prvé, dala-li se tma v Kocourkově krájet, bude se dát krájet stejně i v hladomorně. Za druhé, v Bruselu je chladno, ale i tam žijí slepice. Za třetí, pobyt vedle královské pracovny není nutnou podmínkou výroby.

Bývalá hladomorna byla zrekonstruována navezením pilin na hliněnou podlahu, aby nebyla vidět voda, úporně skapávající na podlahu a tvořící na ní lesklé kaluže. Po těchto úpravách byla královská slepice slavnostně přemístěna.

Král dostal od svých vážených poskoků výsledné analýzy metodiky převozu.

Králova slepice dostala od krále dopis, ve kterém byl náčrtek kurníku a dovětek, že tento náčrtek zmíněný kurník nahrazuje v případě, že jí to nebude stačit, bude propuštěna.

Ministr vnitra, po mnohých urgencích z výroby, poskytl slepici bidýlko a odborný servis. Rozeklané bidýlko bylo na jedné straně vsunuto do díry ve zdi po vypadlém kameni, na straně druhé položeno na podlahu. U zdi byla přeměřena výška a zaznamenáno, že odpovídá normě. To stačilo. Sice ne zlaté slepici, ale ta do toho neměla co mluvit. Král si cenil pouze názorů svých poskoků. Královská slepice byla jen ke snášení zlatých vajec.

Čas plynul a ministr vnitra horlivě pendloval mezi hladomornou a královými komnatami. Nosil králi čerstvé zprávy. Zlaté vejce je na cestě.

Osobně byl přítomen i podávání krmiva zlaté slepici. Zrno bylo vhozeno za dveře. Zlatá slepice důstojně slezla z bidýlka a vydala se ke dveřím za potravou. Byl to pro ni tak trochu svátek. Třetí králův poskok totiž částečně prosadil principy a výhody univerzitního projektu s koněm. Než se slepice dobelhala ke svému zrní, to víte, sedět na bidýlku a mít jednu nohu neustále pokrčenou, udělá s krevním oběhem své. Tedy, než se slepice dobelhala ke dveřím, vymetly místní myšky podlahu za dveřmi do posledního zrnka.

Ministr vnitra nahlásil panu králi, že ve výrobě je neustálý pohyb.

První poskok nahlásil panu králi, že pohyb je pomalý.

Druhý poskok nahlásil, že slepice schválně kulhá a tím zdržuje výrobu.

Třetí, že se paktuje s místními myšmi a to nebylo v plánu.

 

Král si vzal k ruce analýzy, tabulky, kalkulačku a nové zprávy  z výroby. Do noci počítal a nazítří svolal poradu. Dlouho jim bylo raditi se.

 

Mezi tím zlatá slepice dole v hladomorně dovalila od zadní zdi vypadený kámen. Zvedla konec bidýlka položený na zemi a podložila ho. Z vody, hlíny a pilin uplácala zátky a ty nastrkala do myších děr u dveří. V podlaze zobákem vyhloubila kanálek na odvod skapávající vody. Pak si srovnala peří, vyskočila na bidýlko a v čase, který jí ještě zbýval do královy inspekce, se soustředila na zlaté vejce.

 

 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru