Rakovina

Rakovina

Mami, pomoc, já mam strach,

postel je studená, nikdo tu není,

jsem tu jen já a ten vrah,

společník můj celodenní.

Samota s vinou pojí se v loubí,

bílé stěny smrt mi věští,

naděje lapená do vlastních kleští,

kosmické díry v mysli mi hloubí.

Odvaha zrovna prohrála v pokeru,

je chudá jak krysa kostelní,

ležím tu celý v emočním mokru,

ona je se mnou a já jsem v ní.

Ach bože, co mě čeká?

Proč přišel ten nezvaný host,

co už jen jménem všechny leká,

a zkracuje budoucnost.