Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené.

Archimédes Asi 287 - 212 př.n.l., řecký fyzik a matematik. Jeden z největších matematiků starověku, mechanik a vynálezce. V matematice rozvinul tzv. exhaustní metodu (tvoří základ Archimédova axiómu), která byla značně přesnou infinitezimální metodou k výpočtu ploch objemů (například koule, válce, kužele). Stanovil přibližně Ludolfovo číslo. Vytvořil metodu vyjádření čísla 10n pro libovolné přirozené n. Dále se zabýval mechanikou, například rovnováhou na páce, určováním těžiště, kladkostrojem, nekonečným šroubem, konstrukcí vojenských zařízení. Byl zabit Římany při obraně Syrakus. Archimédův zákon Základní zákon hydrostatiky. Těleso ponořené do tekutiny je nadlehčováno vztlakovou silou F = p.g.V, kde p je hustota tekutiny, g tíhové zrychlení a V objem ponořené části tělesa. Archimédův zákon vyjadřuje podmínku plování. V praxi se využívá například pro určování hustoty látek, při konstrukci plavidel a plovákových zařízení. Ludolfovo číslo [Podle holandského matematika Ludolfa van Ceulena], číslo rovné obsahu kruhu s jednotkovým poloměrem. Značí se pí /což tady nejde napsat jako znak/; a rovná se přibližně 3,14159265... Ludolf van Ceulen je vypočetl s přesností na 35 desetinných míst. Německý matematik F. Lindemann (*1852 - + 1939) dokázal roku 1882, že Ludolfovo číslo je transcendentní, a tím s definitivní platností uzavřel klasický problém kvadratury kruhu (ukázal, že tento problém je neřešitelný).