můj strach má jméno Mínotaurus

můj oblíbený námět :D

nezbývá než poděkovat :o)

hmm...pěkné

hmm...pěkné

Tip co dodat

Tak tady je to obžerství řeckých bájí a pověstí:o) To víš, že zůstaneš v labyrintu světa a ráji srdce napořád. Jdu tě tam hledat, jsem vyhlášený specialista na bloudění. Zabloudil jsem i v dětském labyrintu u zámku Loučeň, už jsem se loučeň se životem, ale naštěstí jsem vyšplhal na rozhlednu, rozhlédl se (jak jinak na rozhledně), spatřil světýlko restaurace a už jsem byl i s Mařenkou venku.V Labyrintu s Minotaurem (Mínotaurem, Mínótaurem...) by to asi bylo horší, ale co. Kromě Ariadniny niti bych ještě usypával zrníčka hrachu, kreslil tajné značky na zdech a vydával hrdelní zvuky. Pak bych našel tebe - čili i Minotaura -(to jsi totiž ty, jako každý básnický schizofrenik jsi taky napůl člověk, napůl zvíře)tvé básně hovoří jasně. Jen pozor, aby to zvíře nezačalo přerůstat člověka v tobě, ty konce jsou hrozné, věř mi, vím, co mluvím, po dobrém víně se mi to občas taky stane.

nenavazující, srdce poletující

TIP!

...fajn

miluju starořecké pověsti a Thesa zvlášť

Jsou tam povedené obraty (Ariadnino klubko, Daidalos stavitel) a v závěru hezká přesmyčka od mytologie k sobě sama (k vlastním problémům?). Ale nezdá se mi to úplně vyrovnané, možná by to chtělo ještě trošku vybrousit... Nicméně tip.

stará, ale dobrá... někdy se člověk ztrácí rád, už pro to hledání... :-) */

dobrý závěr, t*

no, tu tvoju znám... :o) já dneska chtěla něco upravit u týdle a omylem sem ju smázla - tak sem ju dala znovu - je stará :o)

...něco mi to připomnělo...

jooo, takových nás je, co se takhle ztratilo... krásně napsané *t