Stíny

V obchodním domě Nicota sis koupil nový stín

ten starý tě prý již dávno omrzel

teď bloudí městy přístavy mrtvou krajinou

a vsakuje se do časů co nikdy nepřijdou

Bereš na sebe podoby jarního měsíce

jako květiny v akváriu prorůstáš do stěny

důvěrným tunelem fantazie propadáš se

do své neuchopitelné hmyzí proměny

Jsi píseň tisíců hrází jsi mořských rukou stisk

nekonečná fráze vrytá na modrý obelisk

rozpřáhneš křídla přeletíš nepřátelské břehy

na druhém konci světa zavalí tě černobílé sněhy

Ztratíš se v barvách tichých melodií

pak virtuální vítr všechen sníh odvane

a roztodivná stvoření co v tvé mysli žijí

zmizí jako plačící mlha nad ránem