Slunce

Slunce se mi do zad opírá
a zahrada se támhle prostírá.
V dálce tedhdy znělo rádio,
mnoho lidí se tomu divilo.

Ráno musím sklizet obilí
a večer budem spolu opilí.
Rána budem spolu vsávat,
radost druhému zas dávat.

Domek je naše malé přístřeší,
vím, že tě květ růže potěší.
Provázíš mě každou neřestí,
jak dívka z dávných pověstí.

Sousedi nám jenom závidí
a o tom mezi námi nevědí.
Mít živý sen přes sebou
a neklid mít už zas sebou.

Vídám tě v letní záři
a jak tvoje oči září.
Naše hvězda stále září,
sešli jsme se prvně v září.

Nemá cenu kroutit hlavou,
našel jsem už tu pravou.
Miluji tě, jak tě nesnáším,
až do nebes te přec vynáším.