slunce

Cítím se jak domorodec při zatmění slunce je den a hodina kdy se jeho paprsky obvykle opírají do mých snědých paží, ale ted je tma. Stalo se to tak rychle, bojím se že slunce už nevýde že se převalí přes horizont a zmizí.I ten pohled na tebe je stejný tam kde bývalo slunce je teď jen část a když se na to místo chvíli dívám bolí mně z toho oči. Už ztrácím naději a radši jsem je zavřel ale v tom slyším jásot a křik cítím to známé teplo na svých pažích ale když otevřu oči vidím tmu jsem slepý to tys mně připravila o zrak a mně zbývá už jen vzpomínka.