Zubatá

Zubatá pomalu brousí svoji kosu,
nikdo ji nevidí, víme že je tady
nikomu nevadí, že krev nám teče z nosu
a že jsme ti, co vidí jenom hlady.

To špatný hlaste okolnímu světu
vždyť slyšíme konec smutně znít,
stačí říct jenom jednu prostou větu
pak zase zkusit naplno žít.

Zubatá svoji velkou kosu klepe
je slyšet temně kovový zvuk
nevnímáš srdce, jak ti zrádně tepe
a kolem tebe posmrtný hluk.

Jestli taky vidíš ty nekončící zrady
no tak se zvedni a řekni to všem
"Nenávidím z duše tyhle velký sraby
prej tohle je ta naše krásná zem!"

Zubatá svojí velkou kosou kosí
slyšíš ten temně kovový zvuk
nevnímáš lidi, co ti k hrobu nosí
a kolem tebe posrmtný hluk.