Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Seděla jsem tuhle opilá

01. 06. 2010
13
7
1517
Autor
Jitussss

 

 

 

 

Seděla jsem tuhle 
opilá:
        -vnějšími impulzy rušivého světa
        -pěti pivy na lačný žaludek
        -svojí neschopností být mezi lidmi
        -myšlenkou na další probdělou noc
                   a podněty z nitra mojí atypické duše

na setkání vlastníků bytových jednotek
domu Šokická 52/16, Praha 10, Vršovice.

Šla jsem tam plná strachu 
že mě budou lynčovat
za těch pár lidí, kteří mě navštěvují
a kteří jsou divní, protože :
                                           -mají dready
                                           -mluví a smějí se
                                           -bourají plot
                                           -třískají dveřmi
                                           -kouří před domem
                                           -zanechávají otisky svých zkrvavených rukou
                                            na nástěnce ve společných prostorách
                                            a chodí ke mně tak na hodinu, načež odcházejí s úsměvem.
                                            Tudíž ta mladá anarchistka z přízemí je:
                                                                                                           -kuplířka
                                                                                                           -domina
                                                                                                           -čarodějka
                                                                                                           -drogová dealerka
                                                                                                            anebo prostě šlapka
která je navíc problematickou obyvatelkou domu
protože:
             -chodí pozdě domů
             -vodí si ty kamarády
             -ráno jí zvonívá nahlas budík
             -je mladá a nikoho nemá
             -neustále někam spěchá
             -je prostě divná
              a dýchá! Jak mi neustále vyčítá ta protivná bába....

Nakonec se však řešila ona - nepřítomná
výše již zmíněná dáma z prvního patra, poněvadž:
                                                                         -kouří
                                                                         -pomlouvá
                                                                         -má doma i na chodbě bordel
                                                                         -mívá hloupý dotazy
                                                                         -smrdí
                                                                         -a obtěžuje ostatní obyvatele domu.

Asi bych z toho měla mít radost
ovšem bylo mi nepopsatelně smutno
protože jsem těm lidem
s nimiž žiji pod jednou střechou
nerozuměla ani slovo...

...nejspíš jsem se ještě nenaučila myslet
v číslech...

...a zeptat na cokoliv jsem se bála
ještě by o mně potom začali říkat
že smrdím...

...tak jsem tam seděla
a útrpně čekala na konec

což nebyl nezvyk, dělám
to v podstatě celou
dobu svého 
bytí...

 

 

 

 


7 názorů

Originální, má to spád... Pro mě dost dobrý. *t

Jitussss
03. 06. 2010
Dát tip
pro whispermoonlite: Díky za reakci. Když jsem to psala, rezignovaně sedící na té debilní schůzi, hlavou mi lítaly stovky věcí, co neměly s místem a mojí momentální situací pranic společného...ZDÁNLIVĚ...asi tam je dost věcí pojatejch metaforicky. Jinak by mě zajímalo, co Ti tam konkrétně přišlo ženské? Ráda se poučím názory jiných...J.

á, už asi vím, co mě na tom chytá. - ta zkušenost sama, kterou nemohu jako muž mít. - aspoň se mi zdá, že se podařilo vtělit do textu výrazně ženskou zkušenost se světem. - tím to bude. - často bývá prožitkovost subjektu v básních neutrální v tom smyslu, že se do ní mohou projektovat jak čtenáři tak čtenářky, bez rozdílu. - ovšem tady to nejde. - tím je to zvláštní. - tohle je o něčem, ač to není přímo pojmenovaný, na co nemohu nikdy dosáhnout.

zajímavý, na to, jak je to relativně dlouhý, to neunavuje. - a přitom je to spíš "jen" zpověď, byť šikovně porovnaná; téma taky nic zvlášť objevné. ale zajímavý jako projev, celek. - řeklo by se, že v této oblasti odmetaforizovaného jazyka a svědectví o "všedním dni" není s čím přicházet, ale zdá se, že každá generace si do toho obrazu vnáší něco svého a nového, čím svět nabývá na zajímavosti. - možná to není úplně tento případ, ale míří to oním směrem.

jH
01. 06. 2010
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru