průvod smuteční

bojuji slovy
s realitou
či její představou
jak výřící milenčina sukně
věci co přál bych si
stejně se nestanou.

ale jsou tu se slovy mými
možná že silnýmy
v pokusu čelit pravdě
statečně
nešťastnými

rýmy nutné
dají mi sílu a snad i klid
abch v krvavém jezírku
mohl neklidně spát
a zítra zas žít.

jediná cesta
jak světu se dát
je být
a bez lásky milovat.