CHYBÍ MI ... (TVÝCH OČÍ PŘIZNÁNÍ)

Chybí mi tvá vůně
bez ní už všechno ve mně stůně
chci se ti znovu dívat do tvých očí
chci pohled z očí do očí
chci vůni s vůní
zase spojit
v tůně vůní

Chybí mi tvůj hlas
který nám spoutával čas
který ho zpomaloval i zrychloval
který nás spoutáním osvobozoval
chci slyšet hlas s hlasem
chci měřit čas s časem
proti všem časům a jejich hlasům

Chybí mi tvoje lehkost
kterou se proplétáš představami
svých obrazů vizemi
kterou mě přitahuješ
mou fantazii inspiruješ
chci představu s představou
chci myšlenku s myšlenkou
zase spojit
ve společné cítění
a vnímání umění

Chybí mi tvoji smajlíci
očima koulející
nohama hýbající
sami se točící
stále líbající
chci kutálení s koulením
chci palec s palcem nahoře
chci líbání s líbáním
natrvalo spojit

Chybí mi tvoje dámská volenka
dotknout se alespoň mých rtů
chci touze mých prstů
cudně odkrývaná kolínka
chci tvoji vlhkost dlaní
překřížených nad ní
s marně hranou
pevnou obranou
odstupující rychle stranou
se zvyšující se touhou
chci dlaň proti dlani
chci touhu s touhou
chci tělo s tělem
zase spojit
ve vodopád vlhkosti
ve smyslnosti

Chybí mi vonět celou tvou krásou
s kódem z medu a santalu
která je mé samoty spásou
chci být u tebe
chci sedět u chytrého nebe
kde nikdy hloupost nezebe
chci být na všechny časy
v ráji tvé blonďaté ženské krásy

Chybí mi, chybí
tvých očí přiznání
v bezhlesém zašeptání
já tě snad miluji