PROTI OSAMĚNÍ (ISOLATION)

Chtěl jsem být tvojí
inspirací
ale stala jsi se
inspirací mojí
učila jsi mě malovat básničky
ty křídel kousíčky
které nosí i muži
zarostlé pod kůží
vždyť co je více
než měřit oblaků hranice
vázat z lučin kytice

Když jsem se zlepšil
tak jsi se rozhodla
že už nic nepřinášejí
že zraňují
dalas mi vzkázat
že si je mám zakázat
že je mám do kytice nul a jedniček svázat
do bezcílné sítě internetu zabalit
v ní nechat spálit

Nejsou prý k ničemu
nepomáhají nikomu
nikoho neléčí
neuzdravují
jen zraňují
prý nic nevyřeší
tomu kdo hřeší
když hraje samomaty
se samohmaty
sám se sebou

Žádná katarze
se prý nekoná
žádné poznání
jen citů lámání
jen rozjitření
v osamění

Sobě jsi je už zakázala
odešla do izolace
umělé instalace
vzdoru umění
proti kotrmelcům
proti konvencím
proti depresím

Já to nedokážu
už kytičky rád vážu
neumělé a syrové
proti samotě a izolaci
pro tebe i pro jiné
někdy více
někdy méně
zdařilé
které jako já tebe
milují
ty moji lásku opětují
ty už neobětuji