Písmačce

Jsi krásná

a já tě viděl

Moc by ti slušela

lesní cesta

a břeh rybníka,

kudy rád chodím,

koňský hřbet,

a nejvíc

nejvíc nahota,

zahalená opravdovostí,

co chrání před hloupými zraky

statečná

zvládáš i to,

co nezvládáš

kouzelnice

vhozená

do školní lavice,

zaplivaného autobusu,

supermarketu-

a oni jsou snad slepí,

ani se neotočí, když projdeš

jdeš dál

a tajně na kolenou

prosíš o pohlazení

vím to

položil bych tě

mezi sedmikrásky

daroval náhrdelník

z dotyků

náušnice

z lehoučkých polibků 

kolikrát chceš

ale víš,

já jsem jenom kluk,

co neexistuje.