Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odpovědi

09. 06. 2010
1
5
1001
Autor
Viktorov

Lidé mi věří.
Skutečně věří mojí krásné lži
Nikomu nehodlám ublížit nesprávným slovem.
Jenže domy jsou tiché ve městě racků a vran.
Obloha fialová při západu Slunce
Které když není, je nutno
se spokojit s paprskem.
Domy nám ztichly úctou k našemu společnému ohromení.
Nad neustálým stavem války a hladu ve světě.
Jsme tišší, raději usínáme
přátelé i nepřátelé po boku a hlavně nic nevidět.
Lžu jim skoro rád.
Přispěju k většímu poklidu
Nejsem ten, kdo byl vyvolen
V obchodě s proroky je už dávno vyprodáno.
Ale když nesvítí nám v noci milování.
Je nutno spokojit se se stínem


5 názorů

sepiolite
21. 06. 2010
Dát tip
poslední dva řádky mají náznak básně, která by se dala nějak dopracovat to předešlé je spíš nějaké mravokárné kázání k zamyšlení, což není špatné, nicméně v básních to ruší, alespoň mě

Max Hutar
09. 06. 2010
Dát tip
Víš, co chceš říct, ale bacha na zastaralá filosofická konstatování (Nejsem ten, kdo byl vyvolen V obchodě s proroky je už dávno vyprodáno), objevuješ tu trochu Ameriku. Taky bych udělal pořádek v těch lyrických pasážích a popisování lhaní - je to takové rozmlžené a páté přes deváté.

Norsko 1
09. 06. 2010
Dát tip
moc mezer pro tmu

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru