V pokoji začátků cest

V perutích odoláš ničícím pravdám

A v každé ráně vznítí se oheň

V samotě za jaro lehce se provdám

Alespoň na chvíli křehce si vzpomeň

Na dálky o kterých sníváme dnes

Přijde ten čas, kdy rozproudí duši

Z každého rána něco si odnes

 Z postele vlas, šepoty v uších

Už nebude zbytečná káva bez mléka

Jen hledejme dál, když tu není co objevit

Večer už sebe se nějaký čas nelekám

Ale Mám v hlavě hrůzu, co nehodlá polevit

Ref: V peřině s potiskem hvězd, v náruči temného pokoje

        S odleskem světel z ulice, tvořících na zdi dva měsíce

        V pokoji začátků cest, ze záclon zašedlé závoje… mám.