na horách

bořila se ve sněhu, ve SNĚHULÍCH, to už asi málo kdo pamatuje. ani nevim jak dlouhou je uchovávála kdesi ve sklěpě. řadu let.
ale my městští návštěvnící laviček v parcích matičky prahy, vyrazili jsme na hory,
kde sehnat výbavu, či to co se dá nosit v místech zatavených sněhem?
no ona má sněhule já kanady.
bez trendy sonwmódy potácíme se sněhem.
míjí nás běžkaři, kříčí "uhni ze stopy" snouborďáci sou gangsta rapem
kdesi v zamrzlém městečku na horách.
potácíme se dál, smějem´se, a snámi placatka rumu.
kam jít? sjezdovky sou pro sumce a pro modely umu. stezky mezi smrky pokrytými rádoby romanitkou zas čekají na sportovce dlouhých tůr.
a my na horách jen pokračujem, táhneme z domova opilou párty tůru.
vlastně by nemělo smysl jezdit sem, zdá se. ale horký nápoj a tiché ráno ve vatě bílé stává se zenem.
možná že umrznem se svlečenými kalhotami uprostřed lesů, až opilý půjdeme domů a přijde to na na nás.
furt lepší než chrániče na páteře a podobný věci televize
mimo il jesu.

lesní ticho