Den ve znamení Lanczové

"Ale dyť ty se chováš jak uplnej kretén, ty to nevidíš?!"
"Co jako?!"
"Víš co?!"
"Ty vole, to je moc!"
"Jo, to máš pravdu!!! To je moc!"

Sebrala ze země tašku a vyšla ven. Každým krokem dupla na těch šestnáct let přátelství. Je to pravda, kamarádství mezi klukem a holkou nemůže existovat věčně. Zvlášť s někým, kdo by mohl dělat reklamu na vidle. Sedla si nad schody a zavřela oči, do kterých jí svítilo slunce i přes sluneční brýle velikosti dvou jaderných hlavic.

"Čau."
Místo pozdravu se zvedla a otráveně ho následovala. Každodenní rutina. Mechanicky si propletly ruce.
"Co se zas děje? Ty zas bulíš?"
"Zas máš zbytečný otázky," řekla a otřela si rozmazanou řasenku.

V noci od něj vypadla. Připadala si jako vězeň, který smí utéct, jen stačí podplatit dozorce.
Kůl jí vrazili do těla poté, co uviděla JEHO kráčet přímo proti ní. Poskočily jí trochu plíce a pak těžce dopadly na srdce. A pak se jí ta známá horká břečka roztekla v hrudním koši.

"Ahoj!"
"Ahoj, není ti kosa?"
"Dyť je teplo!"
"Hm...celá záříš, jdeš od Tomáše?"
"Ne, šla jsem se jen projít."
"Teď v noci?!"
"To je nejlepší, že jo."

Celá šťastná, že ho potkala, se rozpovídala.

"Hele já už musim, měj se."

Šel dál. Připadala si jako právě počůraný patník.

"Jo!" ozval se ještě ze tmy.
"Co?!"

Návrh na sňatek ale nevznesl.

"Vyřiď Tomášoj, že už za něj máme v týmu náhradu!"
"Hmmm.."

Cestou minula dům, ze kterého právě vyšel. U tej čůzy v pokoji se ještě svítilo. Odplivla si do koše na psí exkrementy.

Otcův brunátný výraz sliboval "pohádku" na dobrou noc.

"Tohle ti jako přijde normální, jo?!"
"Co jako?!"
"Chodit domů ve dvě v noci!"
"Kdes byla? S kým? Odpověz!"
"Tati, už nejseš v práci."

Vzbudila sestru, která jí začala horlivě líčit, jak je zamilovaná do kluka, který se chystá propadnout.

"Tak sem přemejšlela, že bych si jako nechala dát kouli taky."
"Prosimtě, tobě by pětku nedali ani kdyby ses rozkrájela," odfrkla a přikryla si hlavu, "šprte!" Dodala.
"Dneska jsem viděla tvýho tajnýho miláčka. Šel s Týnou do taverny."
"Týna je pěkná držka. A ty sklapni."
"Týna není žádná držka, je to moje nejlepší kamarádka! To spíš ty seš!"

Tomu se říká kadeřnice za pár "šupů". Sestra jí v zápalu boje ustřihla culík. Na oplátku jí roztrhala na cucky plakát Zaca Efrona a pak brečela do polštáře.

Zezdola slyšela hádku rodičů.

"Teda, a kdypak nám jí přivedeš ukázat domů, couru jednu!"
"Klidni se, vzbudíš holky."
"To teda neměj obavy. HOLKYYYYYYYY!!!! Budete mít novou maminkuuuu!!!"
"Myslel jsem, že jsme se na něčem domluvili. Tak si taky někoho najdi! Sama jsi říkala, že ti to nebude vadit, když u ní budu přespávat!"
"To jsem ještě nevěděla, že na ní napíšeš majetek, a pak mě spolu hezky oškubete!"
"Nebuď malicherná!"
"Dyť ty se chováš jak uplnej kretén, ty to nevidíš?!"
"Co jako?!"
"Víš co?!"
"Ty vole, to je moc!"
"Jo, to máš pravdu!!! To je moc!"

Zacpala si uši polštářem a začala zlostí žvýkat prostěradlo.