Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sea1
Autor
Siggy
keř
zdráhá se chytnout
plameny zkrabatí pár lístků
a zalknou se v bezvětří
na horizontu zívá
plot z tenkého pletiva
a pár špatně svařených trubek
takový nahrbený keř
roste ze vzpomínek a zpečeného asfaltu
takový keř k ničemu
a zdráhá se chytnout
*
na scénu opatrně vstoupí fo tima
spustí zbědovaně o tom
že bylo chybou prožít to co prožil
že bylo chybou poznat ty co poznal
že bylo chybou říkat to co říkal
protože teď když myslí na to jak to bylo krásné
je mu úzko a žene ho to z jedné strany pokoje
na druhou
a zpátky přičemž
náraží jen sám do sebe
a i když se napne a rozpaží ruce
roztáhne prsty od sebe
cítí jak se všechny části jeho těla
dotýkají navzájem
a nic mu nedělá tak zle
jako ten pocit
*
keř
zdráhá se chytnout
plameny zkrabatí pár lístků
a zalknou se v bezvětří
na horizontu zívá
plot z tenkého pletiva
a pár špatně svařených trubek
takový nahrbený keř
roste ze vzpomínek a zpečeného asfaltu
takový keř k ničemu
a zdráhá se chytnout
*
fo tima drží v ruce
hustě popsané papíry
po jednom je pouští na zem
rozhazuje
a zase sbírá
spustí zbědovaně o tom
že ničemu z toho nerozumí
že ničemu z toho nechce rozumět
přešlápne a zakřičí do hlediště
že v tom jen ten rozdíl
mezi ním a těmi se kterými mluví
*
keř
zdráhá se chytnout
plameny zkrabatí pár lístků
a zalknou se v bezvětří
na horizontu zívá
plot z tenkého pletiva
a pár špatně svařených trubek
takový nahrbený keř
roste ze vzpomínek a zpečeného asfaltu
takový keř k ničemu
a zdráhá se chytnout
*
fo tima nepříjemně pedantsky
jmenuje omyly
kterých se dopustila generace
jejíž je nedobrovolnou součástí
říká arogantně že největším omylem této generace
bylo víra ve vlastní existenci
fo tima si zapálí cigaretu
a trpitelsky prosí
aby ho nikdo nebral vážně
vysvětluje
že chtěl jen vyvolat lítost
že žije z lítosti
a nedovede to změnit
*
keř
zdráhá se chytnout
plameny zkrabatí pár lístků
a zalknou se v bezvětří
na horizontu zívá
plot z tenkého pletiva
a pár špatně svařených trubek
takový nahrbený keř
roste ze vzpomínek a zpečeného asfaltu
takový keř k ničemu
a zdráhá se chytnout
*
fo tima klečí na podiu
mačká jeden po druhém
hustě popsané papíry a kuličky
háže do hlediště
zakřičí že zůstane tam kde je
a že kdyby ho někdo chtěl poctít svou návštěvou
bude šťasten
fo tima zvedne obličej a zpříma se podívá do hlediště
z vlastů mu přesně středem čela teče
čůrek vody
nepřestává
když voda dopadá na podlahu
vydává charakteristický zvuk
*
takový keř k ničemu
a zdráhá se chytnout