Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTátovi
30. 06. 2010
13
11
1053
Autor
Wv
Kdysi jsem s despektem sledoval
jak balancuješ na hraně přehrady
a zavíráš oči
když fouká vítr.
Byls samozvaný kapitán
a já
tak sebejistý svým vzděláním
a praxí v oboru
tě nechával blbnout,
vždyť jsem věděl o tolik víc.
Kdysi jsem s despektem sledoval
jak balancuješ na hraně přehrady
a dnes tam stojím
a zavírám oči
když fouká vítr
a mám pocit,
že něco se mi ztrácí
a mizí mezi prsty.
Kde jsi?
Proč mi neřekneš jak stát?
Jak držet balanc?
Vždyť mohl by ses na mě s despektem dívat
a říkat,
vždycky jsem věděl trochu víc než ty…
11 názorů
sepotvkorunachstromu
24. 07. 2010
ja balancuješ - chybí k.
Až si ho opravíš, dej vědět, dám tipa. Tyhle rodinné záležitosti jsou vždy osvěžující.
Wv - to by mohlo být vyprávění, úvaha - cokoli a furt by to nebylo dobrý, ale tak jako tahle báseň - výborný. Forma je sice standardní - ale je to pro mne
zajímavá a úžasná myšlenka, která je naprosto koherentní a souosá s mým pocitem (vzpomínkou na mého tátu, s kterým jsem na tom byl podobně). Díky, kamaráde!