Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Reportáž z hodiny českého jazyka (volná asociace)

06. 11. 2001
0
0
1241

 

Reportáž z hodiny českého jazyka

(volná asociace)

 

 

A4B je moje třída,

po lavicích se válí křída,

Milan rachotí kazetou

a Kučerová chce zkoušet.

Začíná být pěkně rozjetou

profesorkou, Lucka je objetí.

 

Co je to sur realita.

Zmíní snad i 20. léta?

Piccasovy tvary a mdlé barvy,

v talíři čočky možná viděl larvy,

řídítka – rohy býka v aréně.

 

Futurum je budoucnost.

Auta, pohyb, válka revoluce,

drobátko rychlejší evoluce.

Naleštěné části továrních strojů a betónová nádhera…

to se přece přírodě neděla.

Pláče kyselé slzy,

jednou zhyne a myslím,

bude to brzy.

 

Dada neznamená nic,

žvatlající malé dítě,

asociace jsou jak nítě,

vedoucí od Nikud do Nemanic.

 

V Čechách se poetizmus šíří,

dělník uprostřed zábav hýří,

do neznáma míří.

Je tohle vůbec kaligram?

už se v tom nevyznám.

 

Zmatek se jmenuje tohle dílko,

zmatkem jsou i tyhle řádky,

zmatek už mám pěkný ve své škebli,

nechci se však vrátit do reality zpátky.

 

Tak co s vámi,

co si dáte?

Něco jste řekla něco víte,

trojka to nebyla, čtyři také ne,

3/4 vás nemine.

 

Milan něco doplnil,

to se pěkně napálil.

Surrealizmus a jeho autoři,

na známku už ústně vytvoří.

 

Kde vznikl?

Francie.

Tam se vinaři dobře žije.

Jaký to byl směr?

Francouzský.

Ta je jasné, nemohl ta přeci vzniknout rakouský.

Kdo napsal manifest?

Francouz.

 

Zmatek se jmenuje tohle dílko,

zmatkem jsou i tyto řádky,

zmatek mám i ve své škebli,

 nechci se však tak brzy vrátit do reality zpátky.

 

Václav perlí Nezvala,

už mu ale dochází dech.

Další otázky profesorka dodala

a on žalostně vzdech.

 

Papoušek na motocyklu se modrá na tomto papíru,

blázním s propiskou až nadmíru.

Nechce se ruka zastavit, nechce stát,

možná i Edisona začnu psát,
jak v internetových stránkách vidím

žárovky, věčné světlušky po ulicích svítím lidím.

Občas chodím mezi stíny.

Manon Lescaut – paprsek naděje.

Černobyl bouchl – nic se nedděje.

 

Zmatek, tak se jmenuje tohle dílko,

zmatkem jsou i tyto řádky,

zmatek mám i ve své škebli,

je čas, se vrátit do reality zpátky.


Albireo
10. 01. 2002
Dát tip
Mně se ta rozpláclá beztvarost líbí. I když souhlasím s tím, že méně by bylo více.

Amanda
08. 11. 2001
Dát tip
Na muj vkus strasne strasne dlouhe a takove o nicem... namad v tom byl mozna dobry... ale nejak se nezdarilo podchytit ho slovy...

clovrdik
06. 11. 2001
Dát tip
"Zmatek se jmenuje tohle dílko, zmatkem jsou i tyhle řádky, zmatek už mám pěkný ve své škebli, nechci se však vrátit do reality zpátky" ... myslím, že tahle pasáž z tvojí básně je zároveň její vlastní kritikou ... nic ve zlým, pochopitelně, jen mi to příjde poněkud chaotický, bez myšlenkovýho směrování, prostě jak volně rozházenýho sešitu s maturitníma otázkama z češtiny :-)) No, asi to bylo i smyslem týhle básně, takže já už zasejc radši mlčím :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru