Ničema

Ničema vyhodil slupku od banánu z autobusu.

Ničema vyhodil slupku od banánu z autobusu. Švih, prásknul sebou nebohý dědeček o zem. Všichni se mu smějí. Cho, cho, chi, chi, he, he. Dědeček vstává a peláší pryč. Chlap si strčil ruce do kapsy. Podrbal si pytla. Prase. Paní utíká s velkou taškou, ve které je uvězněno nejmíň 60 flašek. Mete si to do výkupu láhví. Flašky neberou. Smůla. Malý kluk obtěžuje ještě menší holčičku. Říká jí: "Holčičko, holčičko …", ona se jen vzpouzí.
 Kolem mě letí komár, dívá se na mě, odměřuje si mě pohledem a přistává na ruce. Čekám, co se bud, dít. On dělal, že mi nechce vysát krev a čekal, až se otočím. Já dělal, že se nedívám a on to věděl. Čekal, až se opravdu otočím. Otočil jsem se, ale on věděl, že to dělám schválně a odletěl. Dobře mu tak.
 Okolo šla paní se psem. Pes vždy povyskočil a paní olízl zmrzlinu. Je zajímavé, že věděl, kdy má vyskočit, protože to paní nikdy neviděla, že její psík něco takového dělá.
 Já se zvedám a jdu někam.

---