Kdo jsi?

Jsi poslušným otrokem i mocnou paní, jsi hodnou milenkou i zlou saní. Jsi hořká jako pelyněk a sladká jako med, jsi žhavá jako sopka a chladná jako led. Chvíli pláčeš, pak se zas směješ, jako sníh studíš, jak slunce hřeješ, jsi jasná jako den a temná jako noc, nechceš vůbec nic, pak zase tak moc. Pálíš jako oheň a chladíš jako voda, jsi, skončíš a začneš zase znova, jsi křehká jako život a pevná jako skála, jde z tebe zima i teplo z tebe sálá. Jsi věčná jako kámen a míjíš jako čas, jsi nešťastná a smutná, pak veselá jsi zas, jsi volná jako pták, však jak vězeň spoutaná, někde tě nechtějí, někde jsi vítaná. Jsi zcela netečná, však hravá jako dítě, co chceš, to dostaneš, když rozhodíš své sítě. Zní tu tvůj smích a z očí kanou slzy, něco tě baví, něco tě mrzí. Tak kdo vlastně jsi?

---