Hřebíkem knihu nepodlepíš

Moorgaan - hřebíkem spoustu věcí neuděláš - přec jen tady se to váže k takovýmu jednomu celku činností... VT - ten hřebík tam sice není jakoby ve většině textu až tak podstatnej, to je pravda, ale je, když to vztáhneš k poslední sloce... Marek

hřebíkem chleba neupeces...

Martinez - dík, to slovo mi tam dunělo celou dobu, co jsem psal :-)) Whitesnake - dík, máš v lesčems pravdu, jsem rád za Tvůj koment. Jen ten poslední řádek první sloky nelze vytrhnout: ta konstrukce je: "slepý láskou" - ustálené spojení "chtěl lístky po jeteli" - tam nechávám otevřené, jaké lístky, atd. do těch posledních řádků skutečně něco koncentruju - zda to osloví víc či méně, to nechám na čtenářích. Já tam tu pointu cítil, ale beru, že ne každý ji tam musí uvidět. Pišmi - to potěší :-)) Avox - ono se to tam bije - vážně i nevážně :-)) Mějte se, Marek

"nezatloukneš" mne pobavilo, čtu znova spíše jako poezii nevážnou :-))

Pohladila - skvostná*****

Tu taky dobře znám. Tady to, Aleši, bije do očí o to víc, že se jedná o specifickou - až epigramatickou formu - která si přímo vynucuje ony strofové úzávěry, jinak to dopadne právě takhle. Dílko samo o sobě dobré, ale naprosto se míjí s premisou. Snad to autor nevezme jako příkrý odsudek, ale inspiraci.

White: inu, daň za "bleskovost".

"láskou chtěl lístky po jeteli" je přeromantizovaná konstrukce ad absurdum. Zvolil jsi formu variací na hřebík a jeho promítnutí do nepravděpodobných úkonů a situací, což mi připadá jako nápad zajímavé. Tato forma ovšem vyžaduje končit každou strofu určitou pointou, a tady jsi to trochu odflákl - možná se příliš spěchalo k publikaci, ale tohle vyžadovalo preciznější prácičku. Takhle je to jen na půl cestě a ony pointy (nebo "poslání") jsou velmi vlažné a povrchní.

"nezatloukneš" je kouzelný :o)

Avi