BEZ NÁZVU (zatim)

Nově příchozí v sále barev

s nadějí v očích vítá další ráno

spíná ruce k modlitbě

první paprsek přináší den

Desítky životů prožil v tom místě

z knihy všech knih kázal věty, v něž věřil

beznaděj zhasila v očích ten plamen

když slova nabrala opačný význam

S úsvitem odplouvá pohoda ve spánku

v dálce už utichly výkřiky do prázdna

jakýsi cizinec vkrádá se do sna

tráví vzduch na jeho pouti za světlem

Oblohu zastřela armáda mračen

v úleku upustil sklenici vína

sklání se v pokoře, šat zkrápěn krví

a v místnosti zavládl

příjemný odstín šedi.