Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDoják
05. 09. 2010
21
9
886
Autor
stále_stejná
indispozice.
Vždycky když utíkám sama od sebe
stojíš za rohem
já do tebe narazím a
je to jako ve filmu
úsměv - omluva - kafe
a pak se to celý zamotá protože
vlastně někoho mám
Ale nemůžu si pomoct je to romantickej doják
potkáš na rohu půlku sama sebe
a jak to sebe vrazíte
tak se ty půlky spojej
a pak to nejde zpátky.
Pak blábolíme o osudu a o tom, co bychom měli
a pak se vrátím k tomu svýmu
protože má byt a jsem na něj zvyklá...
A až ti příště
opilá usnu v náručí
nepokoušej se mě budit.
9 názorů
sepotvkorunachstromu
04. 12. 2010stále_stejná
20. 09. 2010Přeloženo z Latiny
20. 09. 2010
poslední tři řádky "tomu" daly šmrnc :)
Říkám tomu, jelikož mi to přijde spíše jako krátký příběh než jako báseň. Ale něco to do sebe přesto má :) T.
tyjo, tyhle věci se mi teď taky dějou:)
jako báseň nic zvláštního, ale sedlo mi to a příjde mi to upřímný...