Čtyři unce holčičího

po delší době. napsaná na trase Děčín - Brno (zhruba někde na Pardubicku).

Vždycky sis přála, aby tvůj kluk dokázal něco extra, ale většinou ses spokojila s málem. E pericoloso sporgere! Stačilo, že uměl pozdravit, před jídlem vodou prohnal ruce a věděl, jak se na dvoubarevné desce hýbe s králem. Kihajolni veszélyes! A teď se koukáš na mě, seznamuješ se s mými podivnostmi v naději, že nepřerostou v násilnické střety. Ne pas se pencher au dehors! S poslední kapkou, která zvenčí znásilňuje sklo si přeješ slyšet víc, než jen čtyři dost zbytečný věty. Tak už přestaň čumět z toho vokna!

---