Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Úvodník od autora Norbert Amehr von Strudel

20. 09. 2010
8
9
883
Autor
slovoma

1. místo 11. kola soutěže "Slovo má"

Je potrebné na chvíľu prestať pracovať

V časoch, keď som si ešte myslel, že každú tretiu myšlienku treba dať na papier, som napísal:
_Človek začína mať nápady, až keď prestane pracovať._
Je to skutočne tak, aj nápad napísať úvodník som dostal po poldňovom voľne, ktoré som si sám naordinoval vypnutím telefónu.
Ak prestanete „pracovať“ začne vám pracovať mozog. Naozaj. Myšlienky sa samé usporadúvajú do systematických prúdov, javy a udalosti začínajú do seba zapadať.....nuž, vždy to tak ľahko nejde, ale ide to často a jedine vtedy, ak v tom nie je násilie, ktoré je v slove práca inak akosi inherentne obsiahnuté.
_Môj otec dodnes pracuje_, vraví nám naproti tomu syn hlavnej postavy v najväčšom literárnom bestselleri všetkých čias. Iste, ale to je niečo celkom iné. On totiž vie, čo robí, pozná výsledok svojej práce, kým my ho nepoznáme. (Prisahám, že v tomto momente vôbec neviem, kam so svojim úvodníkom smerujem. ) Ľudia v práci to tiež bežne nevedia. Možno sa iba boja prestať pracovať, aby im ten stav nezachutil. Občas to však niekto skúsi a jediný skutočný Pracujúci ho možno privedie na tento literárny server, aby sa tu s ostatnými podelil o dojmy z obyčajného prežívania života. Sprostredkovaný život je totiž často oveľa krajší ako ten, ktorý musíme prežívať na vlastnej koži. (Napríklad v práci.) Najlepšia práca je totiž zábava, ktorou umenie musí byť, aby sa mohlo tak nazývať. Ako pre autora, tak aj pre konzumentov. Všetko ostatné jej totiž tvrdá práca, zachovanie rodu ľudí a teda aj umelcov z toho nevynímajúc.
Dajme si teda pauzu a nechajme chvíľu pracovať povolanejších. Tým vonkoncom nechcem naznačiť, že odtiaľto odchádzam, alebo čo. (Napríklad niekam do práce.) Tu je iste väčšia zábava.
Záverom mi ostáva len dúfať, že vo vás tento úvodník nezanechal pocit akejsi prepracovanosti zo strany autora,  prípadne, že mal na úvodníku ešte trocha popracovať.


9 názorů

Toscana
25. 09. 2010
Dát tip
A jak se začne mluvit o práci, začnou pro změnu mě bolet ruce a záda - že by to byl už nějaký podmíněný reflex??? :o))

Původně jsem měl v úmyslu pokrytecky předstírat pokoru a utrousit jakousi formální gratulaci k vítězství. A také, pochopitelně, zjistit, čím byl pro porotce zrovna tento úvodník tak jedinečný. Jedinečnost přece není žádná objektivní vlastnost, je to vlastnost pozorovatele, nikoli objektu. A literatura není závodem v pojídání švestkových knedlíků, kdy po vypršení časového limitu spočítáte pecky a máte vítěze; tak, proto jsem byl na hodnocení kritiků zvědavý. A jsem zvědavý stále, protože jsem se mnoho nedověděl. Pro mě je však důležité zjištění, že autor má sympatický způsob myšlení a vidění světa. Jeho dílo si uznání bezesporu zaslouží a já jsem rád, že jsem mohl stát "na bedně" v takto příjemné společnosti.

Lakrov
21. 09. 2010
Dát tip
Ještě avízo autorovi úvodníku a omluva za překlepy :-)

Lakrov
21. 09. 2010
Dát tip
Myšlenku to má dobrou; je to jedna z těch, které stojí za zanamenání :-) Napsané je to poněkud nepřehledně, jako by ve spěchu, ale zároveň se spoustou odboček. jako když člověk ví, co chce, ale nemůže to najít; takovy mi tenhle text připadá. Ono 'bloudění' však na druhou stranu dodává textu určitou náladu, již však 'cizincům' :-) nepřísluší hodnotit. Jako úvodník (ač by text snesl korekturu) se hodí.

slovoma
20. 09. 2010
Dát tip
Hodnocení poroty: Armin Tamzarrian - Slovenčině neholduji a ani tento úvodník nebyl výjimkou. Uniká mi smysl absence uvozovek a jejich nahrazení podtržítky. Jak řekla jedna postava v mém oblíbeném animovaném seriálu, samý kecy a kydy. Až na to závěrečné rozloučení to jde, takže na hlavní stranu ano, ale příště ať autor už nic neposílá. Vaud - sam autor netusi, o cem chce psat nebo co chce rict Pišta_Hufnágl - Konečně čitelný text, který má hlavu a patu (až na výjimky). Paradoxně od autora, který se sám přizná, že ještě v půli textu netuší, jak to celé dopadne:). Pomerančová - tohle se mi asi líbí nejvíc. Zručně napsané, má to hlavu a patu a nutí k zamyšlení. Jiří Staněk - Anarchoidní text, návod "nabídkou". Poď so mnou do chaosa. Chaos je tiež rad. Akože: poriadok. Ale nedat se splést: on pochopitelně je o práci, len iného druhu. Sprostredkovaný život je totiž často o veĺa krajší ako ten, ktorý musíme prežívať na vlastnej koži. Najlepšia práca je totiž zábava, ktoreou umenie musí byť, aby sa mohlo tak nazývať. No jó, to je na polemiku, taková poněkud postmoderna, ale budiž. Je to chytře napsaný a je to prokomponovaný, ten text byl v hlavě a nelovil se na papíře. Tohle je vlastně i maličko nejen úvodník, ale i jakýsi manifest obecnějšího charakteru, grupa by se podle něj nezgrupovala, ale zájemce na jeho bázi o grupování a domluvě se na společném programu, kde by vylezl i nějaký formální estetický prvek, to jo, to by úvodníkár našiel.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru