tadyK a teď

Poslední paprsek slunce poslaný od tebe

mi na tváři vypálil pihu.

S ním zmizely všechny mé obavy,

teď o tom všem mohu začít psát knihu.

Jejich hlasy mi dnes v mysli zní,

žár, který tu tmu v srdci rozhání.

Pouhých názvů všech kapitol

by našlo se tolik-jen pokračuj v té hře!

-a spočítej kolik,

kolik symbolů ti minulost přinesla..

..ani jeden pouhý strach bych už nesnesla!

Naše cesta nepotřebovala vedení.

Mám to nazývat zázrak a po něm setmění?

Tak moc obav znělo v mém hlase,

spousta slov-tahle láska už je pasé.

Tadyk a teď opouštím tvou pýchu,

zuřivost, závist, nadšení a věz,

že málo smíchu a příliš mnoho hrdosti

nepřidá tvému krásnému duchovi dostatek radosti.

Naše vášeň nepotřebovala slova,

svou prohru ukončím teď činy.

Pouze já! Ani ty, ani nikdo jiný!