Nepoznaná

Pohlédla z okna

zasněná romantička

co vidí všechno zahalené do pláště luny

a hvězdy se třpytí na obloze

v nočním tichu se zrdcadlí osamění její duše

slza krášlí její ztrápenou tvář

a vsakuje se do bíleho roucha

roucha , jaké nosí andělé.

Je to anděl.

Pohlédla z okna činžáku

zhrzená troska

s lahví v ruce

a v záři luny se mění v netvora

ve hluku nočních podniků se zrcadlí její zničený život

kapka alkoholu stéká po tváři

a vsakuje se do rudého roucha

roucha zla, jaké nosí ďábel.

Je to ďábel.

Na dlažbě pod oknem ležela žena

v bílém rouchu promočeném svou rudou krví

s lahví v ruce

a hvězdami ve vyhaslých očích.

...byla nikým nepoznaná...