Ibiza

 

Ostrovní láska

 

Spatřil jsi mě k ránu na diskotéce stát,

smutnou a opuštěnou chtělo se mi spát

Přítel se vypařil a samotnou mě nechal,

dodnes nevím proč a za kým spěchal.

 

 

 

Stojím tam sama a očima hledám něčí  tvář,

najednou stál jsi tam a kolem aury zář.

Otřel jsi slzy mé a jako by poslalo ho nebe,

řekl mi „ neboj se ,já jsem tu jen pro tebe“.

 

Ještě jsem chviličku polykala slzy,

pak mě vzal do auta se slovy“ doma budeš brzy.“

Odvezl mě k hotelu, kde přítel můj spal,

sbalila jsem kufry a jela s ním dál

 

 

Slunci jsem děkovala za toho anděla,

který, mě zachránil ač zprvu jsem  nechtěla.

V moři jsme se koupali jak nás bůh stvořil,

málokdo toto  v nevinnosti opravdu prožil.

 

 

Krásně a nevinně hladil mě celou,

byla jsem vílou mořskou unavenou.

Pečoval o mě celičký víkend dlouhý ,

i když  nádherná věčnost zbyl okamžik pouhý.

 

Dát polibek poslední  a

do srdce uzamknout vzpomínky,

na pláži posbírat kamínky.

Nasednout do letadla a nikdy víc

nespatřit lásku co nechtěla nic .

 

Častokrát přilétám na stejná místa ,

s úsměvem na rtech neboť jsem si jista,

že i on tím ostrovem v létě    chodí

a  jinou  lásku  teď tudy vodí … J

 

Občas přilétne ke mně jeho smska,

že prý jsem honey a že jsem hezká.

Já jen vím, že život má jiný a svůj,

já vím, že nikdy nebude se mnou a můj

---