Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

neoklasy; dodekafón

18. 10. 2010
12
14
2899
Autor
Lyryk

 

 

 

 

a den se ještě schovával a mlčel

tiše jsem oséval svou poušť

úsvit se chystal pro -jisté- za tím nedoručen

i zlé si přichystalo své    jen         naslepo

 

kameny prolévaly bystří krev

o všem si špatně dostřežený vězeň

zpíval žalm o dni bez barev

ni žádnou píseň pro vítěze          spíš        -souhrn lehkých es-  o důvěře

 

velící slunce přímo už přepadalo obzor

výhybku z volna čistil olejář

o vzor se opíraly něčí něžné ruce

toho dne             jsem si zůstal já                                nevědom sebe                hrdý i bez polibku

 

 

 

 

 


14 názorů

Lyryk
19. 10. 2010
Dát tip
som_to_ja: a na který text ten můj tedy naráží?? a proč?

Lyryk
19. 10. 2010
Dát tip
Zbora: děkuji za čistě svědomitou připomínku, ale nedomnívám se, že by bylo možné srovnábat tuto báseň s egilovými; pokud by měl na egila upomínat jen název s použitým středníkem, pak jsem z toho měl být obviněn nejméně již v roce 2005 -> dopis sotva neuvěřitelnému zázraku; o nalezení -> z kolekce hierarchoglyfy Autor: Lyryk (Stálý) - publikováno 5.10.2005 (11:05:30) na www.totem.cz navíc egil používá rým či nápadnou asonanci jen výjimečně, vnitřní rým pokud vím už vůbec ne; som_to_ja: žádná narážka na neosvitly, ani na egila, ani na nikoho jiného .) proč by to bylo uděláno tak odlišně? (viz major)

Armand
18. 10. 2010
Dát tip
neskutečná... tys jediný komu odpustím konstruování v básni... protože to jsi ty, a protože tvé poesii slouží, ale není jím tvořena. Zraješ jak víno příteli, nebo tvá poesie popustila uzdu svému dnu. :) Píšeš velmi plasticky a nedovolíš čtenářovi spěchat... musí si doslova ohmatat ten text... všchny jeho vrypy a praskliny, uhlazené plošky i hrboly. Vedeš toho, kdo čte k vnímání. A to je víc, než si kdokoliv může přát. Ta báseň neodpustí nevědomost nebo nevnímavost... a současně je svým způsobem prostá, nezahlcuje, jako se ti to stávalo v minulosti čas od času. Moc rád jsem si (několikrát) přečetl. Klenotem je závěr a tenhle verš: "o vzor se opíraly něčí něžné ruce"

Armand
18. 10. 2010
Dát tip
neskutečná... tys jediný komu odpustím konstruování v básni... protože to jsi ty, a protože tvé poesii slouží, ale není jím tvořena. Zraješ jak víno příteli, nebo tvá poesie popustila uzdu svému dnu. :) Píšeš velmi plasticky a nedovolíš čtenářovi spěchat... musí si doslova ohmatat ten text... všchny jeho vrypy a praskliny, uhlazené plošky i hrboly. Vedeš toho, kdo čte k vnímání. A to je víc, než si kdokoliv může přát. Ta báseň neodpustí nevědomost nebo nevnímavost... a současně je svým způsobem prostá, nezahlcuje, jako se ti to stávalo v minulosti čas od času. Moc rád jsem si (několikrát) přečetl. Klenotem je závěr a tenhle verš: "o vzor se opíraly něčí něžné ruce"

Janina6
18. 10. 2010
Dát tip
Dodekafonie, hmmm, tu znám z hudby, těžko ji definovat, ještě těžší pochopit, ale někteří skladatelé jí prý propadli (kam, kdo ví?) :-) Egila v tom nenajdu, Lyryka snad místy ano.

MarK.
18. 10. 2010
Dát tip
..zaujala ma prva strofa a posledne verse zvysnych dvoch strof

Zbora
18. 10. 2010
Dát tip
Egila jsem se učil číst tak dlouho a jeho texty mi dříve vždycky zabraly tolik času, že tady s klidným svědomím můžu říct: slabota. Krom toho, že je i tady do jisté míry znát Tvůj rukopis, mi stejně jako u podstatné části Tvých ostatních textů chybí něco, co se dá nazvat náladou básně. To může být ale jistě i problém mého prožívání, které budeme mít nejspíš diametrálně odlišné. Mimochodem škoda, když už jsi si dal tu práci, že jsi nepublikoval text pod nickem třeba EgIL. Zajímalo by mě, jestli bych se chytil na návnadu (věřím že ne) a kolik ostatních lidí by se na ni chytlo. Ale spíš asi jen nechápu o co Ti jde. ;)

Lyryk
18. 10. 2010
Dát tip
.)) to by byly jenom neoklasy, ale je to ještě dodekafón

LadyLoba
18. 10. 2010
Dát tip
líbí se mi to moc, ale taky mě to inspirovalo k mému oblíbenému zkracování: tiše oséval svou poušť špatně dostrežený vězeň ni žádnou píseň pro vítěze spíš o důvěře o vzor se opíraly něčí něžné ruce toho dne jsem zůstal hrdý i bez polibku

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru