Nemusí to být,jak to vypadá

K čemu nám jsou peníze,k čemu nám je moc?
Když nevíme jak žít a komu dát tu noc?
Neplýtvat slovy,mám Tě rád a miluji Tě,
jako říkáš neštvi mi už,"zabiju Tě".

Stejně jako Žáček pravdu má,
život nám svá pravidla přichystá.

Není lásky,není pravdy,není hrdinů...
je jen náhoda a lest,přání našich snů.

Spousty korun zbytečných a promarněných,
umět změnit v lásku a čest těch nezkažených,
byl by snad pro všechny tento svět,
jako krásné růže bílé květ.

Lidé však už o pravdu a lásku nestojí,
otevřených očí a hlasu srdce se bojí,
za bohatstvím a majetkem se honí tak,
že vlastní smrt si nestihnou oplakat.

Nezaslouží si vlastně ani lásku,
dar milovat,žít a bojovat jeden za druhého,
vždyť neumí dát nic v sázku.
Jen úspěch,kariéra a oslava života mého.

Bude ještě trvat mnoho zim,
než lidé  sami sobě život vysvětlí,
ale to já už se asi nedozvím,
jestli se vrátí ke stromům a pod větví...