Hra ostré křehké svěžesti

Sedí tiše, když uvnitř těla ji to vaří Srdce z plyše každý pohled od něj září Jeto jako nekonečný film,nekonečná diskuse Pokaždé ,když lítá jinde, víčka klopí zavřou se Není to klišé ,mysl povídá Padá do hluboké trávy Na orosenou knihu pokládá rty Na prsty si omotává havraní vlasy Jehla září po duze Tvář obmotává se k obloze Prasklo sklo pod polibkama Skryta pod lipkama Ticho před bouří začíná Je medová,tóny houslí ji provází Třpytky na těle září,když lehce tančí Nepotřebuje šít si řasy po slovo a do krásy Padá na mlhu padá na něj Sám/sama neví co by chtěl Klepe se od strachu,moudrost štípe jemně do nosu Je ostrá a chutná jako nekonečná hrana svěžesti Od nekonečné neřesti