Babka

Babka

Ubohá babka bez důchodu,

chtěla by jíti do obchodu,

dostat se chvilku mezi lidi,

však peníze nemá a jít se stydí.

Ve špinavém azyláku

má svých 5švestek v konferáku

jež seschnul,vrže, pozbyl lak.

Babka se cítí také tak.

Špinavý závoj bílých vlasů,

seprané gatě s gumou v pasu,

charitní svetr XXL...

Proč život nabral tento směr?

Pod erárním polštářem

vybledlá fotka dětské tváře,

chlapce, který se často smál.

Že mámu miluje, říkával.

Kde však je syn teď, to nemá zdání,

jak smuteční vrba se k zemi sklání

babka, i když už nepláče.

Jen vzpomínky zbyly na ptáče.

A manžel? Ty jeho velké dlaně,

veselé oči, bílé skráně?

Dávno odešel cestou lidí.

Samotou zhořkla a špatně vidí.

Dny jako řeka,

včera či zítra,

není tu ruka,

kterou by chytla,

dál belhá se sama

s pobledlou tváří,

manželka, máma.

Každý sen se jí zmařil!