Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJeště jednou...
23. 11. 2010
3
5
384
Autor
Navzdory
přitisknout ucho k jitrem drážděnému tělu
a hledat tepající zvuk mé touhy
poprvé
podruhé
krev přelévá se
od spánku
ke spánku
zurčí jak nekonečné potoky
potoky bublající vroucí krví
ještě jednou se tě dotknout
a víc už nic
na rtech polehává ticho
mlčím po tobě
a hledat tepající zvuk mé touhy
poprvé
podruhé
krev přelévá se
od spánku
ke spánku
zurčí jak nekonečné potoky
potoky bublající vroucí krví
ještě jednou se tě dotknout
a víc už nic
na rtech polehává ticho
mlčím po tobě
tolik tě prosím
přijď...
5 názorů
Hodně zamilovaná a to je pro básně vždy dvojsečné. Verše z nás plynou tak prudce, že je, chceme-li obstát ve formě a nebýt za janka, musíme umět protřídit a víc spoléhat na pohled očí než záplavu slov. A to je případ první sloky, hodně dopovídaná.
Naopak druhá a třetí se povedly, snad bych vypustil i ...mlčím po tobě... je to zbytečné a nenechává doznít nádhernému verši ...na rtech poléhává ticho... a za ten především tip.