Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seindispozice nočníků a modlitebních knížek
01. 12. 2010
16
32
2952
Autor
médea
vzpomínám na ty časy
žili jsme za komínem svět a všude visela vůně plenkových příběhů
a denně do sebe zapadali jako lžíce v příborníku
Mikeš tenkrát ukousal koťatům hlavy, aby Míce pořídil nový
a sousedovic děcka řvala:
Amor! Amor! Amor!
nosila je v tlamě na zápraží
jednu
druhou
i tu třetí plyšovanou
košilatá sousedka jim přišívala hlavy nazpátek
marně
tak je házela červenkám, aby nakrmily mladé kukaček
pořád dokolečka dokola šeptala:
ve dne není nic, co by nebylo v noci
32 názorů
ostrich: konečně chápu, proč se každý muž uculuje, když mu kdekdo říká, že ten jeho syn jakoby mu z oka vypadl ;)
moc děkuji ;)
v každém kocourovi je lev.... děti se v malém věku podobají rodičům, tedy hlavně otci, právě proto, aby je náhodou nepovažoval za ne-svá... všichni kolem ho museli kdovíkdy od paleolitu přesvědčovat... ta podoba!.... evoluční vychytávka, ty které se dokázaly podobat, přežily spíš :-)
Píšeš pěkně... deníkově....
sepotvkorunachstromu
01. 12. 2010
kdybych se omluvila, bylo by to jako bych si za těmi koťaty nestála ;))
příště vložím něco lehčího;)
jo, moje kočka sežrala svoje koťata sama, poté co chcíply, a z jednoho si nechala hlavu asi na památku nebo co, a asi právě proto, brrr, viděla, hnus, připomínat mi to ještě v básničkách je od tebe nehezké :))
blbjenka:
jo, skutečnost je někdy děsivá, ten koucour si chtěl zkrátka užít - a hlava nehlava - bylo mu to jedno, udělal to ještě několikrát a pak ho kámoška darovala dál ;)
norsko1: mikešovi taky
díky vám za návštěvu ;)
ukousané kotěcí hlavy mě dosti vyděsily tedy!
a celkově jsem z toho poněkud jelen
něco zajímavého na tom je, ale cosi mi brání to celkově ztrávit - asi ty koťata :)
závěr fajn