Už nechci...

Hudba řvoucí do uší, 
šaty co mi nesluší.
Jdoucí po ulici nic nevnímám,

lži od tebe nepřijímám.

Nevadí ti, že lžeš mi do očí, 
žádná jiskra mezi námi nepřeskočí. 
Nevěřím ti ani slovo,
už nejde začít nanovo.

Říkáš, že mě máš rád, 

ty máš drzost mi ještě lhát?

Co jsi to za člověka, že nemáš kousek slitování. 

Tvé výčitky srach mi nenahání.

Třeba,že jsi to ty, 

nehraješ mi do noty.

Vlévají se mi slzy do očí,

tohle snad nikdy neskončí.

S tebou je to jak na housenkové dráze,

,,Miluji tě !" tvoje prolhaná fráze!

Jednou nahoru a podruhé dolů, 

další z těch pitomých záporů.

Pak řekneš mi to znova, zas,

tohle, ale není tvůj hlas.

Neříkej mi, že mě miluješ,

když jiným se víc věnuješ!

Jsi plný přetvářky, 

život přidává mi překážky. 

Jak můžeš to vydržet, 

vždyť city nejdou zadržet.

Zmlkni už a nech mě být.

moje srdce už chce mít klid.

Žádný zmatky,

kéž by šel čas vrátit zpátky.

Když jsem ti kývla na nový začátek, 

můj život šel do jiných obrátek.

Já už to nechci , bolí to !

A neříkej, že je ti to líto...