Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak to začalo, tak to i končí
Autor
Noobos
Šel si tak zloděj temnou ulicí, kapuce na hlavě a ruce hluboko v kapsách; šel si, a koukal do země, nikomu do očí nepohléd'. Jde si tak prvně, rodina hladoví. Kdysi měli peněz dost, ale chtěli novou televizi. Chtěli počítač. A auto. A druhé. Chtěli vše nové. A za dva roky znovu. Když neměli peníze, půjčili si. Bylo to tak snadné...
A teď nemají. Dluhy stouply. Potřebuje peníze - už ne kvůli luxusu, kvůli přežití. Tak se oblékl a šel do deště. Chodí už tak hodinu, ale nemůže se odhodlat. Vtom vidí bohatého chlápka v saku. Má zlaté hodinky. Musí být bohatý.
Ruka svírá vystřelovák v kapse. Muž sbírá odvahu. Za chvíli se na úzkém chodníku míjí. Teď! ...ne, není dost odvážný. Boháč odchází šouravým krokem. Muž potřebuje peníze. Pojistka cvakne, čepel vyletí do noci. Voda stříká z kaluží, zloděj běží za zlatými hodinkami. Ty ještě nic netuší. Jen se houpou na zápěstí, pomalu neseny deštivou tmou.
Povalení na zem. "Dej sem prachy. Všechny. Ty hodinky taky". Udělal to. Napadl. Oloupil. Je z něj zloděj. Mohl za to on, nebo společnost? Dlužník, nebo věřitel? Hodinkám je to jedno, když mění majitele. Tik tak. Tik tak.
Hodinky by se tak jako tak loučily. Nebyly by s majitelem dlouho. Byly neseny do zastavárny. Bohatý jen vypadal jako bohatý. Na luxus mu půjčili. Zlato mělo vykoupit listopadovou splátku. Ale teď ho nemá.
"Co si počnu?" ptá se kaluže. Potřebuje peníze. Potřebuje je hned. Jak jen je sehnat? Jak?
Šel si tak zloděj temnou ulicí...