Jak se zde daří nenávisti?

V pravidlech tohoto serveru se nenávist jaksi nepředpokládá (snad jen poukazem na trestní zákoník); zabývají se pouze formálními důsledky, které z kolize či názorové konfrontace již viditelně vyplynuly. Nenávist se nedá dokázat, ale je tady všude kolem nás. Přestože jsme na poetickém serveru, kde se většina autorů tasí a holedbá výpisem svých citů, v následné debatě se nenávist k nesouhlasu nebo bezvýhradnému nepřijetí emocionálních předpokladů obrací v agresivitu nehodnou poetického myšlení. Jak potom takovým emocím věřit? Nedokazuje zbytečně dramatizovaná reakce na kritiku Honzyka, že se právě uhodilo na hlavičku (zejména ve třetím odstavci), a že se vydíráním tzv. pravdivými emocemi upevňuje zdejší veřejná VÍRA v jakousi totalizující hierarchii emocí. Místo aby se polemika odehrávala v rovině formální cesty k estetickému sebevyjádření, fixuje se zde naivní arteterapeutická svěřovna, kde se utrpení stává legitimací vrcholného poetického cítění.

Negativní emoce by měl člověk řešit (naučit se je zvládat) a ne se utvrzovat v tom, že jeho masochistické ublíženosti mají přednostní smysl, že jsou jedinečné a krásné. Utrpení nikomu nedává právo způsobovat další utrpení svému okolí. Pokud se tak děje vzniká atmosféra strachu vyřknout veřejně názor, je to zejména zastrašování oponentů a jejich důsledná skandalizace všemožnými podezřeními, nadávkami (většinou za pomoci k tomu vyrobených útočných nicků). A tak se stalo, že několik zdejších zájemců o kritiku svých děl v plánovaném cyklu po Ozvěnách Arény svoje dílka stáhlo v důsledku obav ze skandalizace a ztráty „společenského postavení“. Vzniká tak zásadní otázka: Jak se zde daří nenávisti? Já myslím, že bohužel stále lépe. Co myslíte vy? Máte ještě odvahu se k tomu vůbec vyjádřit? Přenecháte opět iniciativu (a tím i veškerou moc nad atmosférou tohoto serveru) nenávistným komentářům, protože to je sranda vidět někoho pod tlakem? Tím se konečně všichni utvrdíme v tom, že každá kritika je vlastně nenávist, že neumíme rozlišovat kritiku pozitivní a negativní a potvrdíme tím onen status, že v takovém prostředí nemůže vznikat svobodná tvorba artefaktů, ale jen tvorba poplatná právě vládnoucím nečitelným skupinkám nahodile spřaženým na osobním základě, jenž není veřejně vysloven a přesto se stává výhružnou normou, jejímiž důsledky jsou nakonec buď žvanění nebo mlčení.

Bez podpory zdejší veřejnosti se nenávisti tento server nezbaví. Jakou zkušenost se zdejšími projevy nenávisti máte vy a co byste s tím chtěli udělat, kdyby, dejme tomu, byla veřejná vůle proti projevům nenávisti více a přesněji završena definicí v pravidlech serveru. V důsledku výše uvedených událostí zakládám Klub Proti nenávisti, jehož účelem bude shromažďování údajů o projevech nenávisti a diskuze o nich. Odvážnější mohou do klubu vstoupit přímo a podílet se společně na Deklaraci proti nenávisti. Méně odvážní nám mohou anonymně zasílat svoje podněty do pošty nicku Ombudsman, který jsem zřídil za účelem vedení klubu. Upozorňuji, že tento nick nebude výhradně jenom v mém užívání.

Přeju všem v novém roce více důstojnosti Krytyk, nick č. 56