Buď mi ozvěnou .. zvěnou věnou nou ou

 Sny se protkly se skutečností

měsíc osvětluje temnotu noční

já políbil tě

a hladil tě ve vlasech

do noci letí tvůj první vzdech ....

Ruce naše tak hravé jsou

třináctou komnatu

jak kouzlem odemknou

Myšlenka zastavit To

ocitá se v okovech

když čtyři stěny rozezní

tvůj další vzdech ....

Marná je snaha řídit se rozumem

když prvotní hřích lehá popelem

touha a vášeň nám teď předvedou

jaké je to být ozvěnou

svět jako domeček z karet

bortí se v základech

za vzdechem když letí další vzdech .... ....