drahý písmák (a čokoľvek iné)

jéj, ty žiješ. ako sa veciam dáva forma?

áno! táto sa mi páči- zamiloval som sa nedávno do slov: hnus, patetickosť, bezobsažnosť a ešte, také špeciálne- nactiutrhačskí krivoprísažníci, ktorých je škoda si v tejto básni nepoužil, páčili by sa mi tam. Ale teraz vážne. Áno, táto báseň rozhodne bezobsažná nie je- ale chýba jej forma- ale na druhej strane vďaka tomu viac páli do očí. Ale dobre, zase vravím bezobsažne, tak ti to poviem po lopate- HNUS. Ale páči sa mi. ťup.

...cokolvek ine je vyborna zbierka... ...no prave problem je ze ty si touto basen len apeloval...a apel prebil formu natolko ze stratil vahu...

@Predrag_Tomič: áno napadlo, konzultoval som to s ľuďmi, noci a dni sa umáral a potom som usúdil, že je to všetko skutočne kopa sračiek @varankaka: ja viem, ha! (pochopil som správne, že si myslíš, že neviem písať?) :)

@Predrag_Tomič: áno napadlo, konzultoval som to s ľuďmi, noci a dni sa umáral a potom som usúdil, že je to všetko skutočne kopa sračiek @varankaka: ja viem, ha! (pochopil som správne, že si myslíš, že neviem písať?) :)

mě sere,že neumim lyžovat

...nmas vybornou knohpovnicku, Honzo:)))... promin, uz jsem vzal na noc zklidniiuciji kokain, tak sem tam preklep, ale ty porozumis..diky!

a napadlo tě třeba, že jí prostě jenom nerozumíš?

Zbora:D...a dost se smeju teda....)))

Ano, ano, úderná připomínka: Konstantin Biebl - Bez obav Jan Noha - JARO SVĚTA Ivan Skála - Máj země

@Zbora: výborne kopa slov a čo nimi vlastne chceš povedať?

tak horce jsi to pojal, ale měl bys uvést původ těchto veleděl

hej, rodičia mi ho nechcú kúpiť :( :)

A na závěr i pro Norska upřímná a přímá, úderná něco povídající: Je taková doba, že v dějinách celých nebylo nad ni slavnější. Deset tisíc ji slaví v svém traktoru, brusce či projektech smělých a desetitisícíprvý ve verši. Po desetiletích ještě v den radostný, svěží potomek do ruky vezme zažloutlé stránky tyto. Vezme a zváží - a náhle, že nežil v herojské době té, přijde mu líto. Vždyť takovou dobu, jakou tu klenem, naplnit třeba po okraj. Vždyť zhoroucníš, když zavolá tě jménem, a cítíš zemí vonět máj. Jako kdys vane vítr tisíciletý, však jaro nikdy tak se nezalesklo. Dnes nevoní nám nejvoňavější květy tak jako dříve: jen přes plot. Je jediná pravda tohoto století, je jediná pravda v duši. A tuto pravdu zapsati třeba za buržujské uši. Neoschla ještě na kamení krev, střelný prach zrady stále ještě třaská. Ne, nesmí usnout v našich prsou hněv a nenávist, ne menší nežli láska. Je orlích srdcí čas a vzklíčí-li kde zrady pýr, náš zadáví jej plamen. My epochu tuto v krvi zrodili a my též si ji uhlídáme. Neoschla ještě plíseň v našich zdech a ještě v zádech máme nepřítele. Však do morku až nás provál horký života dech, my plamen jeho nadýchli jsme směle. Nám neřekl dnešek: Prosím a Račte vstoupit. Zde všechno v idyle leží. Vždyť ani vlásek nedobudeš jinak, než v bitvách a řežích. Což mohly by jinak děti naše prožít slunečný život, jiný, než my dřív žili? Ne, v rukou našich pod dláty a noži zítřek roste a sílí. Je orlích srdcí čas, čas družného štěstí. Dnes tisíc životů se v srdce ti tlačí. Ne pro toho však dny ty budou kvésti, kdo chtěl by v zítřek se prochytračit. Dnes netřeba otázku klást, zda o hodinu se pozdíš jen či o den. Dnes ptej se, co říká dělnická tvoje vlast, zda této velké jsi epochy hoden. Má země, kde najdu sladší oblohy třpyt a slunce v lidech vycházet tak horce. Já zvedám tvých dnešků každičkou píď s pathosem divotvorce. Vždyť za nimi zítřky se derou. Vždyť paprsky štěstí tě hnětou. Musím tě vyzpívat bohatou, tisícerou, tisícikvětou. Kam paměť sahá, cožpak kdy v mé zemi kdo krás tolik spočet? My od této chvíle načali svůj nový letopočet.

papier namiesto boxovacieho vreca?:)

Slyším Švorcovou

Postavíš dům a zabydlíš jej štěstím, z tvých rukou vyroste pak prostá lidská sláva, a matka třída, země dělnická, bude ti rodit pokolení zdravá. Překleneš řeky, cesty zbuduješ, a vojska míru půjdou po nich vpřed, po těchto cestách půjdeš do světa a po nich také k tobě přijde svět.

Cituješ Stalina?

Uprostřed všech možných ismů Bez jakékoliv náhody Zvedl se vavřín leninismu A roste mezi národy Uprostřed všech možných ismů Zvedl se jenom jediný Nesporný vavřín leninismu Ten který vyhrál dějiny

...pak je to jina. Ja jak vkrocim do Alberta, udelam presne patnact kroku, zastavim se u mrazenyho a omdlim...

hej nemusím sem chodiť, toť fakt ale ja potrebujem byť nasraný, potrebujem niekde uverejňovať svoje dielka ale nejde len o tunajšiu poéziu, ide v podstate o väčšinu poézie písanej v týchto rokoch

...v Albertu je to jeste horsi! nesnasim ty prostory plne chtive roztazenych nozder, obcanky perouci se o kureci prsa, "AKCE", kde vam nabizeji smradlave fazole - ale ma to stejnou vyhodu jako tady : nemusite tam chodit...

tuná. čierne na bielom