Dveře do vzpomínek

Dveře do vzpomínek

Nevstoupíš 2x do stejné řeky

Já bych tam ráda vstoupila

Za svoji pýchu,peo své vzdechy

Bych čas já ráda vrátila

Tolik se snažím nevzpomínat

Myšlenky na tě v pěsti svírat

Nepopustit jim otěže

Zamknout je na klíč,za dveře

Však ony buší na ty dveře,co jsem si v srdci zamkla

Otvírám škvírku malou,snad bych se smutkem zalkla

Poučena tou svoji pýchou,otvírám dveře dokořán

Když proklouzneš i malou škvírkou,nač zamykat je,já se znám

A všechno se zpět znovu vrací,já mohla bych se poučiit

Mé vzpomínky se nevytrácí a srdci nelze poručit