Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýkřik II.
Autor
Dulka
Vyhlédl jsem z okna
viděl nadlidí davy,
zničené trvalostí bytí,
co otevíraly lačné tlamy.
Mával jim nahý
stavěl palisády.
Připojil se k nim
a provolával slávu
bloudícím dvojrozměrným jeptiškám
asexualitě banalit
i němé prázdnotě,
levné síle toho davu.
Prošel s nimi ulicemi, stokou, městem
stěží živý, stěží mrtvý
se smrtelným gestem.
Zůstal jsem sám
vsedě na okraji.
Počítal s pány
ženy co neznaly
tu snesitelnou tíhu plytkosti
tu paralelu chtění s hloupostí
a polapen
a prostoupen
a prosvícen
a pokroucen
zneužit drogou,
vracel jsem se oknem zase zpátky.
Znovu k živému otci
do lůna cizí matky.
Nahý jsem běžel ulicemi
a hledal chybu
a hledal bázeň mezi všemi.