Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJaro ve vlasech a vysoko nad Prahou
09. 02. 2011
1
3
374
Autor
Amid
Během probuzení
kdy jsem se vracel od března do února
osvítil mě paprsek světla
v našem pokoji
mrtvém svými vzpomínkami
A srdce uneslo tu tíhu
Během mé cesty mě míjely
ostrovy lidského štěstí
já, doprovázen husí kůží
a houslemi opěvoval jsem
cestu k tobě
A srdce div že z těla nevyskočilo
Ze zimy stalo se jaro
a z nás jezdci bez budoucnosti
přízraky mezi dětmi máje
"cesta ke mně je zničena"
slyším tě šeptat ze sna
A srdce odpovědělo
3 názory
už aby tu bylo. rád bych zkusil kandidovat na tohotoroční ostrov štěstí. musí se to prej zkoušet :)
vypadá to tak, jakoby jsi psal myšlenky tak, jak tě zrovna napadly. Text je plný holých vět bez jazykového citu,žádná zvukomalba, zabarvení.Nejde o to, aby jsi plýtval ohromnými jazykovými obraty, ale text na mě fakt působí těžkopádně, stroze a bez fantazijních prvků. Nejvíc se mi líbilo asi jen tohle:A srdce uneslo tu tíhu.
Trochu málo.