Myšlenka

Jen slova lžou a city tím hubí

když myslím na všechno

nepřicházím na nic

a oči bloudí, tápou nebo vzhlíží k nebi

hvězdiček zář jak v krystalce soli

dopadá na duši na......... na ukrojený krajíc.

Myšlenko má, zabloudilas',

vznášíš se v oblacích

jen já tě tížím k zemi.

Myšlenko má, ty jediná mě znáš,

chvíli mě trápíš, chvíli hladíš

 a pak mě odhodíš jak pytel s pískem

 a vzlétneš k cílům

k cílům vytouženým.........

A jak je málo slov, jak málo citu.

V oblacích bloudím

nacházím cokoliv a potom ztrácím

útržky mračen a pláč za úsvitu

vím dobře lásko, že nesluší Ti okovy.

Myšlenko má, zabloudilas'

nic to není, děláš to častěji

myšlenko z žalu, zavítá v naději...........