Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo já
12. 02. 2011
5
2
2012
Autor
MAJKL65
Viděl jsem stromy stříhané dohola
vlasy větví pálené roky se základy hnízd
na zemi
a stopy křídel z korun i okrajů mého světa
v němž stále hledám
cesty na zrncích písku
ty stejné motivy pro úzkost
a trochu opilý pod nádražními hodinami
stále neumím odjet ani přijet
jen čekám u guláše co chutná jako bolest
až v hlášení uslyším poslední báseň
kterou napsal beze slov Federico García Lorca
z lásky k mužům ze své popravčí čety
na úsvitu jednoho z těch bezejmenných dnů
které patří smutku bdění a snům akvarijních rybek
jež nás chovají v obývacích pokojích
po ony okamžiky kdy si strháváme obvazy z ran
jimž říkáme oči
jednoho anděla znám
krmí holuby na hlavní třídě
a tváří se jako Kristus
když si advent co advent pálí prsty
o kelímek se svařeným vínem
a naslouchá těm co zabili v srdci
jejich tichému křiku
když slovy krmí dobytek
já zapřažen do hvězd pod stélami
jdu zemí k zemi
a na má víčka mi usedají ptáci
snad hledají
co já