volání jara

dál nech se vést

je to cosi co nad tim je

co se objeví a pohladí
moje stryje rychlýho růstu k průseru

stres si odnesu
stres si vyžeru

radši nechám se vést s úsměvem k večeru

co netečnej je zítřejšímu

objevu

tak jen sleduju tvou šíji
a hladím tě po hohách

cosi špitám ti
tvé vlasy do prstů beru

plavu v touze, v alkoholu
a obětuji ti vše i zítřek

dál nech se vést

už brzy přimknu rty k vůni
nahému tělu

a tak usnu

v malé kapsičce míru

ze ktré na svět nevidím

nech se vést

a sváděj dál

ty mě
já tebe svedu

neptám se na ráno

svou bílou nocí
dej erb mému jménu

ty která volající jaro

dovoluješ neznámému

pít tvoji horkost
klidnou