Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonec
13. 02. 2011
0
0
819
Autor
emOndra
Ztracen se cítím v tvých očích.
Vlastní vinou si připadám hluchý,
když neslyším tvůj smích.
Noci probdělé, pod očima kruhy.
Utíkám před světem, nocí a pláčem
Za Tebou do míst, kde nikdy neusneme.
Kdysi hrdá nyní pomalu kape na zem.
Chci jít tam, kde si nikdy lhát nebudeme.
Až na kraj bezedné propasti
mě zavedla slepá ramena touhy
Půjdu za hranice bolesti.
Neudělám ani krok zpátky.
Stačí se jen trochu odrazit
a bezmyšlenkovitě padat.
Nic už nechci tady cítit.
Nastal čas se osudu vzdát.
Opona zvolna k zemi klesá,
ze scény odcházím provždy.
Krev z očí po tvářích stéká.
Poslední naděje skončily.